COVID a salda běžných účtů v eurozóně: zaostřeno na služby
10. srpna 2022
Pandemie koronaviru (COVID-19) vedla k jednomu z největších propadů světového produktu od druhé světové války a značně ovlivnila světový obchod. Ve většině zemí eurozóny se obchod se zbožím a službami v roce 2020 výrazně snížil a salda běžných účtů prudce reagovala na měnící se ekonomické a společenské prostředí. I když se celkové saldo běžného účtu eurozóny (měřené jako podíl na HDP) příliš nezměnilo, došlo ke značným posunům v saldech jednotlivých zemí eurozóny (graf 1). Například Kypr, Francie, Řecko a Malta zaznamenaly výrazné zhoršení salda běžného účtu. Naproti tomu Irsko a Litva zaznamenaly ve druhé polovině roku 2020 jeho zlepšení.
Graf 1. Saldo běžného účtu eurozóny
(v % HDP; přerušované čáry znázorňují země eurozóny, které v každém čtvrtletí zaznamenaly největší přebytek a schodek)
Zdroj: ECB.
Vývoz i dovoz služeb se v důsledku omezení spojených s pandemií propadl ještě více než celková ekonomická produkce. Ve třetím čtvrtletí roku 2020 představoval vývoz služeb z eurozóny 7,2 % HDP a dovoz služeb klesl na 6,4 % HDP (graf 2).
Graf 2. Obchod se službami v eurozóně
(v % HDP)
| ■ | Doprava, vývoz | ■ | Cestovní ruch, vývoz | ■ | Telekomunikace, vývoz | ■ | Poplatky za duševní vlastnictví, vývoz | ■ | Vývoz ostatních služeb | ||
| ■ | Doprava, dovoz | ■ | Cestovní ruch, dovoz | ■ | Telekomunikace, dovoz | ■ | Poplatky za duševní vlastnictví, dovoz | ■ | Dovoz ostatních služeb |
| ― Bilance služeb |
Zdroj: ECB.
Některé kategorie služeb byly zasaženy více než jiné. Především se téměř zastavil mezinárodní cestovní ruch a významně byly zasaženy také služby v dopravě. Některé služby však krizi přestály, nebo dokonce expandovaly. Například vývoz a dovoz telekomunikačních služeb v eurozóně po celou pandemii i přes pokles celkového obchodu se službami nadále rostl.
Graf 3. Transakce s hlavními protistranami na běžném účtu eurozóny
(v % HDP eurozóny)
Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje za Čínu a offshore finanční centra nezahrnují Hongkong.
Graf 3 znázorňuje transakce s hlavními protistranami na běžném účtu eurozóny, měřené jako podíl na HDP eurozóny. Saldo účtu eurozóny bylo u všech evropských obchodních partnerů mimo eurozónu, s výjimkou České republiky a Bulharska v některých čtvrtletích, kladné. Kladné saldo bylo také zaznamenáno u Brazílie, Kanady, Indie, Spojených států a Hongkongu. Saldo běžného účtu je však dlouhodobě záporné u Číny a Ruska. Za zmínku stojí, že v roce 2020 zaznamenalo saldo běžného účtu eurozóny největší schodek nebo přebytek vůči České republice, Spojenému království a Polsku od roku 2014.
Platební bilance zachycuje a shrnuje veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty jedné země nebo ekonomické oblasti (v tomto případě eurozóny) a nerezidenty za určité období (typicky měsíc, čtvrtletí či rok).
Platební bilance se skládá z běžného účtu, kapitálového účtu a finančního účtu.
Rozdílné účty v rámci platební bilance odrážejí různé poskytnuté a obdržené ekonomické zdroje (tj. zboží, služby, výnosy nebo finanční aktiva). Součet zůstatků na běžném a kapitálovém účtu představuje čisté úvěry (přebytek) nebo čisté výpůjčky (schodek) dané země či ekonomické oblasti.
Finanční účet vykazuje čisté pořízení a zcizení finančních aktiv a pasiv mezi rezidenty a nerezidenty. Čisté saldo finančního účtu se koncepčně rovná čistým úvěrům nebo čistým výpůjčkám odvozeným z běžného a kapitálového účtu.
Struktura platební bilance
| Běžný účet | Zboží | Všeobecné zboží, čistý vývoz zboží v rámci obchodu a neměnové zlato (zlato, které úřady nedrží jako rezervní aktiva) |
| Služby | Výrobní služby, opravy, doprava, cestovní ruch, stavební práce, pojišťovací služby a penzijní financování, finanční služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené, telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby, ostatní podnikatelské služby, osobní, kulturní a rekreační služby a výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené | |
| Prvotní důchody | Náhrady zaměstnancům, důchody z investic, daně z výroby a z dovozu a dotace na produkty a na výrobu | |
| Druhotné důchody | Běžné převody (rozdělení příjmů) v hotovosti nebo v naturáliích mezi ekonomikami (rezidenti i nerezidenti). Příkladem mohou být daň z příjmu, sociální příspěvky a dávky nebo osobní remitence. |
Na běžném a kapitálovém účtu se kreditní (vývoz) a debetní (dovoz) transakce zaznamenávají s kladným znaménkem (+) a čisté transakce se vypočítávají odečtením debetních položek od položek kreditních.
Platební bilance eurozóny i jejích členských zemí se řídí stejným rámcem, proto jsou metody výpočtu ve všech 19 zemích eurozóny vysoce srovnatelné. Platební bilance se zpracovává v souladu s obecnými zásadami uvedenými v manuálu MMF k sestavení platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí (šesté vydání).
Platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí – včetně měsíčních a čtvrtletních tiskových zpráv
Vizualizace dat pro srovnání údajů o běžném účtu eurozóny a běžných účtech jednotlivých států
Manuál k sestavení platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí
Údaje použité v tomto průvodci jsou k dispozici v datovém úložišti ECB a v souboru pod hlavním článkem.