Průvodce statistikami eurozóny. Statistiky jsou opatřeny krátkými vysvětlivkami ve formátu, který lze snadno sdílet.

16. dubna 2020

Tempa růstu úvěrů na bydlení v eurozóně setrvale rostou

Domácnosti v eurozóně si nadále půjčují větší objemy na pořízení bydlení. Celkový zůstatek peněz, které si vypůjčily od bank domácnosti v eurozóně na nákup rezidenční nemovitosti, dosáhl v únoru 2020 objemu 4,6 bilionu EUR, což je zhruba 40 % hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny.

I když úrokové sazby úvěrů na koupi rezidenční nemovitosti poklesly v celé eurozóně, v jednotlivých zemích se uplatňují různé postupy, pokud jde o to, zda jsou hypoteční úvěry úročeny pevnou nebo pohyblivou sazbou. V únoru 2020 bylo zhruba 98 % nových úvěrů domácnostem ve Finsku úročeno pohyblivou sazbou, zatímco ve Francii a na Slovenku to bylo v případě nových úvěrů méně než 2 % a 1,5 %.

Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem vykazovalo během posledních pěti let kladný trend a v únoru 2020 dosáhlo úrovně 3,8 % (viz graf 1).

Graf 1 Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem (v %)

Poznámky: Eurozóna, očistěné časové řady Úvěry na bydlení představují zhruba 74 % celkových očištěných úvěrů (min. 71 %, max. 76 %).

Rostoucí poptávku domácností po úvěrech podporovaly nízké úrokové sazby (viz graf 2). V eurozóně poklesly průměrné úrokové sazby nových úvěrů na nákup rezidenčních nemovitostí ze zhruba 3,6 % v únoru 2010 na 1,41 % v únoru 2020. Bližší pohled na údaje za jednotlivé země však ukazuje široký rozptyl úrokových sazeb v eurozóně, a to od 0,77 % ve Finsku po zhruba 2,88 % v Irsku (únor 2020). Tyto rozdíly mohou odrážet rozdílnou finanční strukturu v jednotlivých zemích, preference domácností (na straně poptávky) a faktory na straně nabídky.

Průměrné úrokové sazby v jednotlivých zemích eurozóny lze porovnat v grafu 2.

Graf 2 Bankovní úrokové sazby nových úvěrů na nákup rezidenčních nemovitostí (všechny doby splatnosti) (v % za rok)

Například rozdíly v úrovních úrokových sazeb mezi zeměmi eurozóny lze částečně vysvětlit rozdílnými postupy jednotlivých zemí při uplatňování pohyblivých a pevných úrokových sazeb (viz graf 3). V eurozóně představoval v únoru 2020 podíl úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou na nákup rezidenčních nemovitostí v průměru zhruba 15 % a pohyboval se od 1,5 % na Slovensku a 2 % ve Francii po 94 % až 98 % ve Finsku, v Litvě a Lotyšsku.

Podíl úvěrů na bydlení s pohyblivými sazbami na celkovém objemu poskytnutých úvěrů je smysluplný ukazatel toho, jak změny úrokových sazeb mohou ovlivňovat domácnosti. Úvěry s pohyblivou sazbou umožňují, aby se změny oficiálních úrokových sazeb promítaly přímo do úvěrových závazků domácností. Naopak smlouvy s fixací na určitou dobu slouží jako pojištění proti potenciálnímu budoucímu růstu oficiálních úrokových sazeb Evropské centrální banky.

Graf 3 Podíl úvěrů s pohyblivou sazbou podle jednotlivých zemí (v %)

Úrokové sazby bank jsou jedním z několika ukazatelů používaných k hodnocení dopadu měnové politiky na ekonomiku. Jsou cenným zdrojem informací pro analýzu a hodnocení transmisního mechanismu měnové politiky a rozsahu a tempa promítání oficiálních úrokových sazeb prostřednictvím tržních sazeb do sazeb úvěrů a vkladů nabízených domácnostem a podnikům.

Statistiku úrokových sazeb bank lze používat ke sledování vývoje sazeb a souvisejícího objemu obchodů. Porovnávání jak úrovní úrokových sazeb, tak objemů úvěrů umožňuje získat přehled o vývoji v bankovním a finančním systému.

Statistika úrokových sazeb bank se týká úrokových sazeb, které jsou předmětem individuálních obchodů uzavíraných mezi bankami a jejich klienty v rámci úvěrových smluv a smluv o vkladech. U úvěrů odrážejí tyto smlouvy částky účtované bankou vypůjčovateli – mohou se lišit v závislosti na více faktorech, jako jsou objem a délka čerpání úvěru, poskytnuté záruky, bonita a sektor vypůjčovatele, účel úvěru a úroveň hospodářské soutěže v retailovém bankovnictví. Statistika úrokových sazeb bank se vypočítává z nových obchodů a zůstatků konvertovaných na roční základ a vyjádřených v procentech za rok.

Statistika úrokových sazeb bank se řídí stejnými zásadami, metodikou a způsoby výpočtu ve všech 19 zemích eurozóny a je tedy mezi jednotlivými zeměmi vysoce srovnatelná.  

Úvěry
V souladu s mezinárodními standardy (Evropským systémem účtů, ESA 2010) nařízení ECB/2013/33 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (MFI) definuje úvěry jako „držbu finančních aktiv, která jsou vytvořena v případech, kdy věřitelé půjčí peněžní prostředky dlužníkům a která nejsou doložena dokumenty nebo jsou doložena nepřevoditelnými dokumenty“. Nepřevoditelnost je dána, pokud vlastnictví finanční pohledávky nelze snadno převést. Úvěry rovněž zahrnují aktiva v podobně vkladů umístěných vykazujícími subjekty.

V rozvahové statistice MFI lze úvěry domácnostem rozdělit podle účelu, jako jsou úvěry na spotřebu (např. úvěry na pořízení motorového vozidla), úvěry na nákup rezidenčních nemovitostí a ostatní úvěry (např. úvěry na studium).

V rozvahové statistice MFI znamenají „úvěry na nákup rezidenčních nemovitostí“ úvěry poskytnuté za účelem investování do rezidenční nemovitosti pro vlastní použití nebo na pronájem, včetně výstavby a opravy nebo na nákup pozemku. Úvěry zařazené do této kategorie jsou úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí, které jsou použity k nákupu rezidenční nemovitosti, a ostatní úvěry k nákupu rezidenční nemovitosti poskytované individuálně nebo zajištěné jinými aktivy. Tato kategorie zahrnuje také úvěry na rezidenční nemovitosti (aniž by byly samostatně určeny) poskytované podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem a neregistrovaným společenstvím bez právního statutu, je-li nemovitost určena převážně pro soukromé ubytování.

ECB používá časovou řadu očištěných celkových úvěrů domácnostem jako celkovou časovou řadu pro vývoj úvěrů, neboť umožňuje lepší přehled o úvěrování reálné ekonomiky ze strany MFI eurozóny. Očištěná časová řada zahrnuje očištění o vliv prodeje a sekuritizace úvěrů vyjmutých z rozvahy a o vliv pozic fiktivního cash poolingu vyplývající ze služeb řízení hotovosti, které poskytují určité banky podnikovým skupinám.

Více informací o úvěrech v kontextu rozvahové statistiky MFI je k dispozici v Příručce k rozvahové statistice MFI, zejména v části 4.3 o úvěrech a části 7.4 o očištěných úvěrech.

Nový obchod je definován jako kterákoli nová smlouva mezi bankou a domácností. Nové smlouvy zahrnují veškeré finanční smlouvy, jejichž podmínky poprvé stanovují úrokovou sazbu úvěru a dále všechny opětovně sjednané stávající úvěry. Prodloužení stávajících úvěrových smluv, které probíhá automaticky, tj. bez aktivní účasti domácnosti, a které nezahrnují opětovné sjednání smluvních podmínek včetně úrokové sazby, se nepovažuje za nový obchod.

Zůstatky jsou definovány jako objem všech úvěrů poskytnutých bankami domácnostem.

Pevná úroková sazba je stanovena pro určité období, které může zahrnovat celou dobu splatnosti úvěru. Tato pevná sazba znamená, že je z hypotečního úvěru splácena stejná měsíční splátka bez ohledu na ekonomické podmínky na trhu. Případný růst úrokových sazeb nemá na měsíční splátku vliv. Pokud však úrokové sazby klesnou, nelze pak tuto výhodu uplatnit.

Pohyblivá úroková sazba se pohybuje kolem referenční sazby, jakou je například sazba peněžního trhu (např. 12měsíční mezibankovní zápůjční úroková sazba v eurech).
Ve statistice ECB je „počáteční období fixace úrokové sazby“ statistický pojem uplatňovaný na úrokové sazby úvěrů u nových obchodů a je definováno jako předem určené období na začátku smlouvy, během něhož se úroková sazba nebude měnit (např. tři měsíce nebo jeden rok). U pohyblivé úrokové sazby se po počátečním období fixace mohou pravidelné splátky měnit, a to podle celkového vývoje úrokových sazeb. Při použití hypotéky s pohyblivou sazbou lze využít budoucího poklesu úrokových sazeb a snížit tak pravidelné splátky, nebo může dojít k růstu úrokových sazeb a tedy i k růstu pravidelných splátek hypotéky oproti úvěru s pevnou sazbou.

V rozvahové statistice ECB jsou tempa růstu vypočtena na základě transakcí a nikoli pouhým porovnáním zůstatků na konci období. Vyloučením netransakčních změn by tato tempa růstu měla vyjadřovat vývoj zůstatků vyplývajících ze samotných transakcí. Více informací o výpočtu indexů fiktivních stavů a temp růstu je k dispozici v části 7.3 Příručky k rozvahové statistice MFI.